Sedlecká 570, 264 01 Sedlčany
+420 607 934 281

Hazard se životem

Hazard se životem

V pátek 21. 6. 2019 otevřu facebook a vidím zdrcující zprávu, že umřel slovenský kulturista Peter Muráň, nebylo mu ani třicet let… Je to tragédie a neskutečně smutný příběh, hlavně pro jeho rodinu. Když jsem to četl, uvědomil jsem si, jaké obrovitánské štěstí jsem měl já a moje rodina, že jsem přežil.


Po tom, čím jsem si prošel, jsem procitl a chci svým projektem Čistě s PeVanem hlavně mladým a kondičním kulturistickým a fitness nadšencům otevřít oči, že kulturistická hard příprava je velmi nebezpečná, nevypočitatelná a hlavně zrádná. Nevíš hodiny, ani dne. Večer zdravý, ráno mrtvý!

 

Dnešní hard kulturistika stojí na steroidech a případy úmrtí kulturistů to každoročně potvrzují. Znova a znova se objevují, a co je nejhorší, v minulosti odcházeli kluci povětšinou kolem 45. roku a teď se mi zdá, že se věková hranice začíná hodně snižovat. Důkazem toho je i Dallas McCarver, který předčasně opustil náš svět již ve 26 letech...

 

V jednom článku o smrti Dallase jsem si přečetl, že se udusil rýží. To mi přišlo velice naivní. Já když to prvně četl, říkal jsem si, že se předávkoval inzulínem. Tady ohledně toho dušení rýží zmíním jednu příhodu, pasáž z mé knihy Vyhrát nebo zemřít. Také jsem se jednou cpal jídlem, div jsem se neudusil...

 

Cituji z knihy: "Před Olympií jsem se chtěl dostat na co největší váhu a poté z toho vydřít 96 kg. Ačkoli mě kulturistika naučila přísné disciplíně, tady jsem to pořádně podělal. Inzulín jsem bral pokaždé okamžitě po tréninku. Prvně jsem vypil gainer s proteinem a glukopurem a poté aplikoval inzulín. Ten den jsem si dal po tréninku zmiňovaný koktejl, poté aplikoval 10 jednotek inzulínu a jel jsem domů. Sedl jsem si k počítači a po hodině jsem se měl zase najíst. Zdálo se mi, že to už moc neúčinkuje, a tak jsem s jídlem nespěchal. V tom ale najednou cítím, jak mě polilo horko, tak si říkám: "Hele, začíná to makat!" A tak jsem mazal ke stolu a začal do sebe futrovat rýži jako smyslů zbavenej. Jenže mi začal cepenět jazyk. Co teď? Řekl jsem si, rejže je na hovno, tou už to nezachráním, a sáhl po cukru. Nasypal jsem cukrem půlku půllitru a zalil to teplou vodou z kohoutku. Když jsem ten cukr s vodou do sebe nalil, už jsem ani neslyšel, co mi manželka říká. Poté jako mávnutím kouzelného proutku vše pominulo. Možná jsem se plašil zbytečně, protože někteří kulturisti mi říkali, že čekají úmyslně, až jim začne tuhnout jazyk. Teprve potom zasedají k jídlu. Možná jsem se plašil zbytečně, ale možná také ne. Jeden kulturista také čekal na přesný čas k jídlu a dopadlo to tak, že skončil držkou v rejži. Když ho dali jakžtakž do pořádku, tak ho chtěla doktorka zavřít do blázince za sebepoškozování…"

 

Takto nebezpečné látky se v kulturistice normálně používají a při předávkování muže být nástup tak rychlý, že v některých případech je na záchranu pozdě!

 

Na internetu jsem se také v jednom článku o sobě dočetl, že nejsem žádný invalida, když nejsem na invalidním vozíku a neslintám si na bradu. Nemám nic proti tomu, když si ze mě dělá někdo srandu, s tím jsem počítal, že se někdo takový najde, ale vůbec se mi nelíbí, když někdo znevažuje nebezpečnost dopingu. Kdo jste neviděl video s panem X na YouTube kanálu PeVanTV nebo nečetl rubriku Čistě s PeVanem v červnovém vydání MUSCLE&FITNESS, časopis si sežeňte, buď od redakce nebo z e-shopu www.fitpro.cz, a bedlivě si prečtěte příběh kulturisty, kterému doping zničil srdce a ledviny. Kdybyste pana X potkali na ulici, také byste do něj neřekli, že je invalidní důchodce, který čeká na novou ledvinu a hrozila mu transplantace srdce. Oba dva jsme měli velké zdravotní problémy ve stejném roce. Jak jsem zmínil, že o mně bylo v článku napsáno, že nejsem žádný důchodce a že nejezdím na vozíku, tak vkládám velmi smutný výtažek z textu, v nemž rovněž figuruje invalidní vozík a který byl uveřejněn na internetu v jednom z našich nejznámějších kulturistických a fitness online magazínu. Přečetl jsem si v něm, že 29letý syrský kulturista zemřel na mistrovství světa 2011. Cituji z článku: „O prvním listopadovém víkendu se v indické Mumbaí konalo letošní mistrovství světa v kulturistice mužů. Stínem klání se stala smrt 29letého syrského reprezentanta Mahmouda Ibrahima Alhdidiho. Závodník, který nechyběl na pátečním odpoledním vážení, podle prvních informací krátce po prezentaci podlehl srdečnímu infarktu. Páteční tragédie se stala tématem pro indická média. Zatímco deník The Hindu se spokojil s výše uvedeným vyjádřením Sanjaye Morea, konkurenční Hindustan Times píše o anonymním očitém svědkovi, který tvrdí, že Alhdidimu nebylo dobře již pred vážením a musel na něj být dokonce přivezen na invalidním vozíku...“ Dle mého kulturistika na té nejvyšší hard úrovni již není sport, ale velký hazard se životem! Ano, je pravda, že kulturistika má plno benefitů, ale pouze ta naturální nebo ješte lépe jen kondiční cvičení. Kulturistika jako taková za to nemuže, že u široké veřejnosti má tak pošramocenou image – může za to doping. A pokud se bude v kulturistice doping zneužívat tak masivně, jako je tomu v současné době, nikdy si svou image u široké veřejnosti nevylepší. Bodybuilding pak nikdy nebude brán jako jiné sporty...

 

Mějte vůli, jděte si za svým snem. V první řadě ale myslete na svoje zdraví. Bez toho ničeho nedosáhnete. Dělejte kulturistiku a fitness s velkým rozumem!

Zpět na blog...
Všechna práva vyhrazena ©2018 Petr Vaniš, tvorba stránek: InGenius